Naši studenti se zúčastnili týdenní expedice do Rumunska. Spolu se studenty z Gymnázia Zlín – Lesní čtvrť pokořili pohoří Retezat a zažili mnoho neobvyklého. Během expedice objevovali karpatskou flóru a faunu.
„Bylo to mega dobré. Skvělé scenérie a super parta lidí, se kterou to uteklo fakt rychle. Taky jsem rád za nová přátelství s děckama z Lesňáku a doufám, že nás čekají další společné akce.“, říká Lukáš Dulík, jeden z účastníků expedice.
V pondělí 30.6.2022 pozdě večer se započala naše školní expedice do Rumunska. Pod vedením školního dobrodruha, pana učitele Šuráně, se deset našich odvážných studentů připojilo k žákům z Gymnázia Zlín – Lesní čtvrť, aby zažilo nevšední výlet do této balkánské země. Hranice Rumunska jsme překročili u Aradu a odsud pokračovali směr Retezat, jihokarpatské pohoří a zároveň nejstarší rumunský národní park, jehož historie sahá až k roku 1935. Po opuštění autobusu jsme začali prudce stoupat, abychom se dostali na hřeben. Při výstupu nám téměř celý čas neúnavně pršelo, a s 20ti kilogramovým batohem na zádech to nebyl žádný med, ale odměny se nám dostalo nejprve spatřením několika mloků skvrnitých, následně i nádhernými výjevy horské krajiny. Po postavení tábořiště jsme se potkali i s rumunskými bači a jejich stádem ovcí a pasteveckých psů. Další den jsme se vydali na dlouhou hřebenovou túru, při které jsme narazili i na stopy medvěda, naživo jsme jej ale bohužel neviděli. Nejvyšším zdolaným vrcholem byla Custura s 2 457 metry. Utábořili jsme se na překrásném místě u horských jezírek plných čolků, kde jsme přečkali i další den. Následně nás cesta zavedla k ledovcovému jezeru Bucura nacházejícímu se výšce přes 2 000 metrů. Odtud jsme po postavení stanů podnikli výšlap na vrchol Peleaga, která je s 2 509 metry nejvyšším v tomto pohoří. V tábořišti jsme také pozorovali sviště, a kamzík na sebe nenechal dlouho čekat. To už byl ale poslední den, kdy jsme od jezera zamířili přes vrchol Retezat s 2 482 metry směrem dolů, a údolím horského potůčku jsme se po zdlouhavém sestupu dostali až do horského střediska Râușor, kde jsme vysílení padli před autobus, který už na nás čekal. Poslední zastávkou cesty se stalo město Timișoara, u nás známé pod maďarským názvem Temešvár. Po krátké procházce tímto svérázným městem, kde se snoubí historie s modernou a rumunské s maďarským, jsme již vyrazili k domovu. Tak se skončila naše slavná výprava. Co říci závěrem? Snad jen “Trăiască România!”, “Ať žije Rumunsko!”, země krásných hor, úchvatné přírody a dechberoucí historie.
Za účastníky Ondřej Kailer, Septima
